

. Bohužel se jedná o jednu z nejdražších kolejí ve Vídni a do centra je trochu z ruky. Cesta do školy trvá cca půl hodiny přímou tramvají nebo 20 minut metrem se dvěma přestupy. Naštěstí ve Vídni funguje doprava bezvadně - ať jedete odkudkoliv kamkoliv, správnou kombinací S-Bahnů, Strassenbahnů a U-Bahnů se téměř všude dokážete dostat během půlhodiny. Jen ne vždy je lehké tu správnou kombinaci najít. 

. Mými spolubydlícími jsou Angelika - místní Rakušanka, studující ekonomii a Katharina z Německa studující práva. Obě teprve nastoupily do prvního ročníku na univerzitě (asi jsem doplatila na fakt, že jsem na žádosti o kolej uvedla, že také teprve nastupuji na univerzitu. Měla jsem strach, že bych jinak kolej nedostala). Přes věkový rozdíl mezi námi jsou obě spolubydlící fajn a jsem moc ráda, že bydlím s německy mluvícími lidmi. 






.
. Když se z místa, ze kterého fotím, podíváte na druhou stranu, jsou vidět Alpy. (fotku dodám později). 


), mají uvnitř tlačítko na zavírání dveří. Když člověk spěchá, nemusí tak čekat, až se dveře zavřou sami. Jedná se o velmi praktickou věc - kterou zde mají všechny výtahy, nejen ty ve škole - a nechápu, že ji u nás ještě nikdo nezavedl. Také se tu výtahy používají mnohem více než u nás, lidé běžně jezdí třeba i jen o jedno patro dolů. Ani já dodnes nevím, kde se ve škole vlastně nacházejí schody...
). Výborné pracovní podmínky jsou znát. Mám pocit, že za uplynulý měsíc jsem udělala na své dizertaci tolik práce, jako v Plzni nestihnu za celý semestr. Všem ostatním doktorandům od nás podobný zahraniční pobyt jen doporučuji!!
. Což však na menze obdivuju, je fakt, že je vybavena i pro ty, kteří se v ní stravovat nechtějí - k dispozici všem slouží mikrovlnka, a tak si můžete ohřát a v klidu sníst vlastní jídlo donesené z domova!